Šůsovka - horská chata k pronájmu v obci Benecko - Krknoše

Zajímavosti Benecka - Krkonoše

Benecko zajímavosti

Štěpanický Hrad

Historickým jádrem oblasti byl hrad Štěpanice. První písemná zmínka z roku 1304 hovoří o založení hradu Janem z Valdštejna, ale podle Balbína zde již v roce 1254 vládl Jindřich Jan z Valdštejna. Tento údaj také potvrzují archeologické nálezy na hradě. Část vlastního hradu je skryta v mohutném suťovém kuželu, který dává naději na další objevy, které jsou potvrzeny nedávným archeologickým průzkumem horního hradu, kde je zasypáno přízemí hradních budov. V současnosti se na místě hradu nachází zřícenina bašty a zbytků obranného systému. Více o hradu lze nalézt zde .

Horní Štěpnice

Horní Štěpanice jsou v současnosti částí obce Benecko v Krkonoších. Osada (spolu s Dolními Štěpanicemi) byla založena pravděpodobně v rámci markvartické kolonizace Podkrkonoší, věrohodné historické prameny ale chybí. Za historické datum založení se pokládá rok 1304, kdy byl 28. července předán do užívání štěpanický hrad Janovi z Valdštejna. Jméno osady je odvozeno od jména vůdce kolonizační družiny, vladyky Štěpána (Ščepána). Obec je zajímavá i zachovalou lidovou architekturou s roubenými chalupami z krčků (zdivo je tvořeno krátkými kuláči, nikoliv typickými dlouhými trámy) a farním kostelem Nejsvětější Trojice.

Přední Žalý

Přední Žalý - 1019 m n.m., vrchol ležící 2,2 km od osady Kněžice. Zadní Žalý - 1036 m, vrchol ležící 3 km od osady Kněžice, obec Vrchlabí. Žalý je poslední výraznou dominantou jižních Krkonoš. Nabízí krásné výhledy i do Českého ráje a podhůří Krkonoš a patří mezi nejkrásnější výhledová místa Krkonoš. Ve výšce 1019 m se nachází 18 m vysoká kamenná rozhledna, z níž je jeden z nejkrásnějších kruhových pohledů na Krkonoše i jejich podhůří. Byla postavena v roce 1892 a je obvykle otevřena mezi 10-16 hodinou.

Rozhledna na Žalým

Jediná kamenná rozhledna v Krkonoších, v roce 1892 ji nechal vystavět hrabě Jan Harrach, z rozhledny, která je přístupná za příznivého počasí je krásný kruhový rozhled nejen na Krkonoše, ale i do širokého okolí.

Rychlovský hrádek

Středověké hradiště s četnými nálezy keramiky. Nachází se v osadě Rychlov – část Benecka. Dávní zakladatelé tu překopali mohutné vápencové bradlo, zvané Vápenná skála, které strmě spadá do údolí Jizerky, a oddělili hlubokým ve skále vytesaným příkopem srpkovitého tvaru nevelkou svažující se plošinku, na které vybudovali hrádek. V terénu se nedochovaly žádné zbytky zdí, což svědčí o tom, že veškeré stavby tu byly pravděpodobně jen dřevěné. Kdo a kdy tu opevněné sídlo založil, ani žádné další zprávy o jeho existenci, se nedochovaly. Zdá se, že hrádek byl postaven ve druhé polovině 13. stol. na ochranu obchodní cesty, vedoucí údolím, případně jako ochrana dolů a hamrů v okolí. Zanikl pravděpodobně ve 14. stol.

Kaple sv. Huberta - zvonička

Architekt Jan Dostál navrhl stavbu eliptického tvaru s konvexně vykrojeným vstupním průčelím. Na štítu nad vchodem najdete reliéf s obecním znakem vytesaný do pískovce, na střeše je vztyčena zvonička s cibulovou věžičkou a křížem na vrcholu. Celková výška stavby je 12 m.

Velký oltářní obraz namaloval MVDr. Miloš Gerstner, námětem je svatohubertcký výjev. Uprostřed stojí jelen se zářícím křížem mezi parohy. V levé části klečí lovec Hubert s kopím a se psy, v úžasu se dívá na zjevení. V pravé části obrazu stojí šedovlasý mnich, za ním je v pozadí laň a chatrč - poustevna. Podle pověsti totiž tady v Poustce žil poustevník s jelínkem a laní. Zvonička zvoní pravidelně každé ráno v 7 hodin, v pravé poledne a večer ve 20 hodin.